"Já se o tom bavit nebudu. To, co bylo řečeno, bylo řečeno. Bylo to řečeno tak, jak to bylo řečeno. A k tomu se budou vyjadřovat další orgány. Já se k tomu nevyjadřuju, " sdělil iRozhlasu. Stojí za zmínku, že i přes jisté chyby v hospodaření navrhlo ministerstvo financí dotaci ve výši 6, 3 milionu korun na letošní rok znovu přidělit. Ohledně financování spolku z veřejných peněz se vyjadřovala negativně i opozice. Část s tím totiž nesouhlasila a dotaci navrhovala snížit nebo úplně odebrat.
občanské sdružení "Kruh občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí" který sdružuje bývalé občany Československé republiky a jejich pozůstalé, kteří byli v roce 1938, po tzv. Mnichovské dohodě Основана 1951
Při mimořádném zasedání ÚV 4. června 2019 jsme dali jasně a nahlas najevo, že se nám nelíbí chování vedení a Přečtěte si více o Prohlášení členů ÚV ČSBS […] Navigace pro příspěvky
"Děkuji všem spoluobčanům, kteří dokázali vyjít do ulic, nemlčí a řekli: dost! " napsal tehdy. Po čtyřech dnech Ondráček na předsednictví rezignoval. Na udělení medaile Ondráčkovi už reagoval například předseda horní parlamentní komory Milan Štěch (ČSSD). ČSBS měl 26. října udělovat v Senátu ocenění umělcům a osobnostem veřejného života, Štěch se ale rozhodl akci zrušit. "Vzhledem k tomu, jak se vyvinula situace kolem svazu, jak předali ocenění poslanci Ondráčkovi a nebyli to schopni okomentovat, tak není dobré, aby byl Senát s tímto vedením svazu spojován, alespoň co se týče mé osoby, " řekl předseda Senátu Deníku N. Ondráček jako člen policejního pohotovostního útvaru zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během takzvaného Palachova týdne. Pro časopis Mladý svět také přiznal, že byl při zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989. Poslancem za KSČM je Ondráček od roku 2013. Do povědomí se dostal mimo jiné návrhem zařadit do trestního zákoníku paragraf trestající hanobení prezidenta republiky vězením.
Pryč s agentem Vatikánu! Kořeny orientace většiny členů svazu – a tedy i sjezdových delegátů – sahají do poválečného období, kdy v Československu začala vznikat sdružení odbojářů a obětí nacistické represe. Lidem zasaženým válkou se snáze vracelo do normálního života, když byli ve společnosti těch, s nimiž si měli co říci například o utrpení v koncentračních táborech. "Právě to zřejmě položilo základ pro samotné svazy a sdružení. Angažovanost v různých antifašistických organizacích byla přirozeným důsledkem, " popisuje okolnosti zakládání podobných uskupení bývalý člen ČSBS Petr Hroník. O masovosti tehdejšího dění vypovídá to, že někdejší Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacismu měl v době svého rozmachu v letech 1946–1947 na osmdesát tisíc členů. Právě toto sdružení bylo s legionářskou obcí a Svazem národní revoluce komunisty sloučeno do jednotného mohutného Svazu bojovníků za svobodu, z nějž se v roce 1951 sloučením se slovenskou odbojářskou organizací stal Svaz protifašistických bojovníků.
V souvislosti s faxy chce svaz bojovníků hledat zastání u českých politiků, podle Dvořákové ale až po volbách, protože současná sněmovna se prý problémem příliš zabývat nechce. Nejméně pochopení svaz našel u lidovců, naopak největší zastání u prezidenta Václava Klause, uvedla jeho předsedkyně. Barton tvrdí, že sdružení zve český svaz bojovníků na různé akce, Dvořáková prý však neprojevila zájem. Také trvá na tom, že svaz má největší podporu mezi komunisty. Svaz bojovníků za svobodu existuje v různé podobě od konce druhé světové války. Po příchodu komunistů k moci se v něm konaly čistky, po roce 1989 z něj naopak museli odejít někteří kompromitovaní komunisté. V současnosti má kolem 15. 000 členů. Sudetoněmecké krajanské sdružení nedávno vyzvalo českého prezidenta, vládu i parlament, aby zahájili se sudetskými Němci otevřený dialog o společné minulosti. Premiér Jiří Paroubek uvedl, že landsmanšaft není pro českou vládu partnerem. Sdružení požaduje zrušení poválečných Benešových dekretů.