Dítě může být pak objednáno ke kontrolnímu vyšetření s odstupem 3 – 6 měsíců. V jiných případech zahajuji pravidelná setkání a modelové logopedické terapie. Rodiče pak dle doporučení provádí pravidelná cvičení s dítětem doma. Citlivou a systematickou stimulací zejména v rovině lexikálně – sémantické a morfologicko – syntaktické a jen sekundárně a postupně v rovině foneticko – fonologické (viz. kapitola Jazyk a řeč), se většinou stav velmi dobře přibližuje k normě a dosahuje normy. Přesto bývají děti s OVŘ v logopedické péči spíše déle, protože často přetrvává reziduální dyslálie – patlavost jako zbytková porucha po dominujícím OVŘ. Výše uvedené platí pro OVŘ prostý. V ostatních případech se terapie a efektivita péče odvíjí od specifik kombinace OVŘ s jiným druhem narušené komunikační schopnosti. Ve všech případech OVŘ důsledně dodržuji pravidlo individuálně vystavovaného terapeutického plánu a zohledňuji osobnostní specifika dítěte. Mezi nejčastější chybu patří jednostranná korekce artikulace u dítětě s OVŘ, která je vždy neefektivní a negativně ovlivňuje další vývoj.
Do jednoho roku života dítěte, je zcela přirozené, že dítě nemluví. Toto období se nazývá fyziologická nemluvnost. Od prvního roku života dítěte začíná vlastní vývoj řeči. Dítě tak používá jednoduchá jednotlivá slova (např. mama, tata, bác, baba, haf apod. ), která mívají význam celé věty. Někdy se může stát, že se vývoj opozdí a i přesto, že je dítě zdravé (tedy slyší, není mentálně retardované, není postižena hybnost ani řečové orgány, dítě reaguje na podněty z okolí gesty, mimikou – mluvíme o tzv. prodloužené fyziologické nemluvnosti. V takovém případě je důležité zjistit, zda se tento jev nevyskytuje v rodině. Často se stává, že se tento typ nemluvnosti objevuje v rodinách opakovaně, a to častěji u chlapců než u děvčátek. Pokud vaše dítě ve třech letech ještě nemluví, nebo mluví méně, než ostatní děti ve stejném věku jedná se o opožděný vývoj řeči. Vždy je velmi důležité hledat příčiny opožděného vývoje řeči a v tomto případě je nezbytně nutné vyhledat odborníka a nechat dítě vyšetřit.
Péče o rozvoj řeči dítěte s vývojovou dysartrií patří výhradně do kompetence klinického logopeda.
Dítě má malou slovní zásobu, tvoří věty agramaticky, má často obsáhlou vadu výslovnosti, jeho řečový vývoj je prodloužený a vyžaduje dlouhodobou logopedickou péči. Opožděný vývoj řeči na podkladě orgánových poruch mluvidel K opoždění nebo narušení vývoje řeči může dojít také u dětí: s vrozeným rozštěpem patra rtu, s narušeným vývojem chrupu, s výrazně zkrácenou podjazykovou uzdičkou, s deformací jazyka. U těchto dětí je dobrá slovní zásoba, snížená je však schopnost správné artikulace a tím je narušeno dorozumívání. Spolu s chirurgickou úpravou mluvidel je nutná dlouhodobá logopedická péče. Opožděný vývoj řeči na podkladě poruch centrální nervové soustavy - vývojová dysartrie Tato porucha je jedním z příznaků dětské mozkové obrny. Projevuje se zpravidla výrazným narušením mluvidel, kdy dítě nedokáže nastavit mluvidla tak, aby určitou hlásku správně realizovalo. Tyto děti mívají často potíže s polykáním a nadměrným sliněním. Dobrý intelekt bývá často zachován, dítě dobře vnímá a rozumí mluvené řeči.
Velmi důležité je, zda je kromě rozštěpu rtu nebo patra přítomna porucha sluchu, úroveň intelektu apod. ). Opominout také nelze spolupráci s rodinou a dítětem. S narušeným vývojem chrupu. S výrazně zkrácenou podjazykovou uzdičkou – v těchto případech bývá nejčastěji postižena výslovnost hlásek (L, R, Ř). Nutné je přestřižení podjazykové uzdičky, které většinou provádí zubní lékař, nebo lékař na ORL. S deformací jazyka. V těchto případech většinou děti mluví méně a nejvíce je narušena výslovnost hlásek. Důležité však je, že dítě chápe význam slov, používá správné gramatické tvary slov. Řeč bývá špatně srozumitelná, ale obsahová stránka řeči je vzhledem k věku správná. Opožděný vývoj řeči na podkladě poruch centrální nervové soustavy - vývojová dysartrie Tato porucha je jedním z příznaků dětské mozkové obrny. Vývoj řeči u této poruchy bývá opožděn jen někdy. Rozvoj obsahové stránky řeči záleží na úrovni intelektu dítěte. Pokud je úroveň intelektu v normě nebývá rozumění řeči opožděno vůbec.
např. poruchu sluchu i přechodného charakteru (napři. při opak. zánětech horních cest dýchacích) a aby vyloučil závažnější řečovou vadu. Ideální docházka na logopedii je v předškolním věku - zde ovšem záleží na kvalitě rhb a spolupráci rodičů. nyní, pravda, rodiče příliš času nemají, ale u obyčejné patlavosti je intenzivní cvičení výslovnosti nejdůležitější. Dalším problém v tomto věku je výměna dentice - tedy i stomatologická, příp. orthodontická péče. Otázka preventivních vyš. chrupu u dětí. Vadnou výslovnost, resp. nepokračující úspěšnost rhb může omezovat tzv. zkrácená podjazyková uzdička, to by opět měl posoudit foniatr. Moderátor: Všímám si i vad řeči dospělých. Když si odmyslím zanedbání v mládí: jak si stojíme ve schopnosti tyto poruchy odstraňovat, tzn,. včasné podchycení a trpělivá léčba podmínkou. Dr. Olga Dlouhá: Pokud se jedná o patlavost, resp. známé ráčkování (rotacismus) či šišlavost (sigmatismus) v dospělém věku se již hůře tyto vady odstraňují - patologický stereotyp je zafixovaný.
V takovém případě je nutná spolupráce s logopedem, který rodině poradí o vhodném výchovném a řečovém vedení dítěte. Opožděný rozvoj řeči (sluchová vada) Pokud se dítě narodí se sluchovou vadou, nebo ji získá v raném věku, pak je tím ovlivněn i vývoj řeči. Nezbytné je včasné rozpoznání sluchové vady a pořízení odpovídajícího sluchadla. Pokud se rodičům zdá, že dítě nereaguje adekvátně na zvukové a řečové podněty, je potřeba, aby neprodleně vyhledali odborníka (lékaře ORL nebo foniatra). Předpokladem zahájení cílené logopedické terapie je včasné diagnostikování sluchové vady. Pokud je dítěti přiděleno odpovídající sluchadlo, významně to posílí i rozvoj řeči a dalších schopností dítěte včetně intelektu. Opožděný vývoj řeči (porucha intelektu) Dítě s nižším intelektem a celkovým opožděním má i pomalejší rozvoj řeči. Dítě může mít malou slovní zásobu, věty tvoří agramaticky, má vadu výslovnosti. Takové dítě vyžaduje dlouhodobou logopedickou péči. U těžkých forem poruch intelektu se řeč rozvíjí jen částečně nebo vůbec.
- Omezený vývoj řeči – příčinou je mentální postižení, těžké poruchy sluchu či extrémní případy nevhodného výchovného prostředí. Porucha je jasně patrná především na obsahové stránce řeči (chápání významu slov). - porucha sluchu – výrazně narušené tempo řeči, rytmus, dynamika a melodii (nezbytný včasný zásah lékaře ORL a logopeda) - porucha intelektu – záleží na stupni postižení intelektu, porucha řeči se vyskytuje od dlouho přetrvávající chybné výslovnosti až po neschopnost komunikovat a vyjadřovat se. - Přerušený vývoj řeči – příčinou může být úraz, nádorové onemocnění mozku, duševní onemocnění apod. Prognóza tohoto vývoje řeči je dvojí. Za příznivých podmínek se vše vrátí do původní podoby (či jí hodně podobné), za nepříznivých zůstává stav řeči neměnný (v případě těžké vady sluchu, demence aj. ). - Scestný (odlišný) vývoj řeči – jde především o zvláště vadnou artikulaci na základě vývojové orgánové anomálie (např. těžký rozštěp patra) Z pohledu věku můžeme rozlišovat opožděný vývoj řeči takto: - fyziologická nemluvnost – jde o dobu, kdy dítě prochází přípravnými, předřečovými stadii vývoje řeči (vlastní vývoj řeči začíná kolem jednoho roku – viz Vývoj řeči).
Tehdy je potřeba zjistit, zda se tento stav vyskytoval v rodině, protože se často tento typ nemluvnosti objevuje v rodinách opakovaně (častěji u chlapečků než u dívek). Malý nemluva, který ve třech letech ještě pořádně nemluví nebo si vystačí jen s pár slovy, ale jinak všemu rozumí, je bystrý a chová se jako děti stejně staré, často tuto nemluvnost zdědil po tatínkovi či dědečkovi. Důvodem, proč některé děti nemluví a mají vývoj řeči opožděný, může být i skutečnost, že jim nejsou poskytovány vhodné příležitosti. Buď se dítěti nikdo nevěnuje a většinu dne je ponecháno samo sobě, nebo naopak je rodič takového dítěte jako tank, který za dítě vše vyřídí, vyřeší, přeloží, splní každé jeho přání, aniž by se stihlo dítě nějak vyjádřit. Vývoj řeči může být opožděný i u citově strádajících dětí, kterým chybí citová vazba na pečující rodiče. Týká se to například dětí z kojeneckých ústavů a dětských domovů. Jestli dítě po třetích narozeninách stále ještě nemluví, potom se jedná o opožděný vývoj řeči.
hodně také záleží na skusu, na postavení zubů. Ideální je dobrá spolupráce rodičů klienta s dobrým logopedem v dětství. Z hlediska zajištění, dostupnosti péče v ČR - foniatrická odd. a logopedická pracoviště jsou jednak státní, fakultní při FN, ale v posledních 10ti letech převažují soukromá pracoviště. Metodicky je zvyšování odbornosti u obou profesí, foniatrů a logopedů, zajiš"továno postgraduálním vzděláváním přes IPVZ a přes odborné společnosti. Foniatři jsou členy ORL společnosti, vedu sekci pro foniatrii a pedaudiologii, a logopedi mají Asociaci klinických logopedů. Je však důležité vědět, že se jedná o speciální pedagogy pracující ve zdravotnictví, tedy ty, co jsou školeni systémem podobným jako lékaři, např. skládají odbornou atestaci. Početně si myslím, že v ČR je foniatrů a logopedů dostatek. Ale jako ve všech profesích - někdo je - i přes všechna školení lepší a někdo horší. -- Moderátor: Nicméně věda pokročila a tudíž odstranitelné vady lze chápat jako daleko převyšující ty bohužel trvalé.